NÁVRATY,NEZRAZUJ
Všichni se rádi vracíme . skutečně nebo jen vzpomínkou . Nebo jen ve vzpomínce kohosi druhého. I to je návrat , dokonce pro někoho jediný .Už scela mimo jeho možnosti ,mimo jeho chtění , přání , toužení.... Mimo to všechno ? Ne
Kdo jsi celou svou myslí ,celým svým já přál být navždycky přítomen u toho koho měl rád ,ten se může vrátit i takto ,byť by se vracel odněkud ,odkud už jiného návratu není. Za takový návrat je ovšem třeba zaplatit vysokou cenu , celým svým srdcem po čas života a poslední myšlenka ve chvíli , kdy přichází konec. Je to blažící útěcha.
Všichni se jednou vrátíme tam ,kam nás táhlo srdce , třebas už dávno dobito a třebas nás odtamtud kdysi vyhnalo něco ,co bylo nad naše síly. Vrátíme se -Jednou.
Odcházíš a v očích máš slzy,které stékají na zem jako tvůj pohled - a slova necháváš prodírat mezi zuby , aby ke mě nedoletěla . Snad nemáš co říci. Jsi u mě srdcem však daleko ,skoro až ve snu . Vůbec ses nezměnil . Vlasy máš jako pytlovinu a ruku nepodáš - zarputile ji boříš do kapsy ,protože tvého svědomí je větší než bys chtěl . Odcházíš a květiny vadnou ....Šustí to tu jako na maškarním plese ....Dáváš mi slzy , ale vodu si bereš sebou . Nikdy jsi nepoznal smysl krbu - protože i místnost ti byla cizí . Běž tedy a přines jiné květiny , až se zas vrátíš , budeme je znovu spolu zalévat.
LOUČENÍ
Loučení je těžký kámen ,co padá ,padá až někam na dno duše. Snad tu chvíli oba zvládnem . A možná se zas budem smát ...... Loučení je těžký kámen a bolí ,až někde dole v srdci :"Měj se pěkně ! " a pak ámen. Budu tě mít pořád rád. To zvládnem ,věř mi to a naši bolest odnese čas.Nové slunce rozptýlí mráz.Jednou přijde krásné ráno ,co proniká až na dno duše . Setkání nebývá málo ,pak se zas budeme smát . Jednou přijde krásné ráno ,co září až někde v srdci - loučení nám za to stálo -budu tě mít pořád rád .To zvládnem a naši bolest odnese čas.
NEZRAZUJ
To přijde čas,kdy se marně vzdychá ,do moře klidu proto lásko pluj i když tě zraní slova zlá a tichá ,o jedno prosím nezrazuj. Náš slovník lásky ,chřadl v čase let a popel půstu padl na klín tvůj ,i když z tvých očí anděl smutku vzlét ,o jedno prosím nezrazuj.Zdrsněla slova jenž by chtěla hladit,však u krbu jak na majáku stůj ,i když tě jiné dálky budou vábit o jedno prosím nezrazuj.Snad z poháru už přeteklo nám vína ,vzpomínky přísah znovu horce zkuj , i když tvá touha mlčky dohasíná o jedno prosím nezrazuj.